Mosty

Zatímco úsek trati mezi Studencem a Velkým Meziříčím je veden v krajině bez větších nároků na umělé stavby, úsek z Velkého Meziříčí do Křižanova je veden prakticky celý ve stoupání až 17 promile. Proto bylo třeba přemístit velké množství zeminy a většina je ve vedena buď v zářezech nebo na náspech. Kromě toho projekt počítal s vybudováním tří velkých mostů. První, umístěný těsně za stanicí překonává obloukem údolí řeky Oslavy, další dva překonávají za sebou jdoucí údolí za Fajtovým kopcem. Výstavba všech tří byla značně náročná u prvního díky jeho příhradové konstrukci a směrovým poměrům, u dalších dvou především kvůli nutnosti přesunu velkého množství materiálu poměrně jednoduchými prostředky ve složitém terénu.

Km 24,695

Jedná se o viadukt šesti přímých polích, který podle původního projektu zpracovaném v roce 1941, měl být ocelový plnostěnný na pěti pilířích. Avšak výnosem Ministerstva dopravy z 30.3.1948 bylo rozhodnuto o změně na příhradovou nýtovanou konstrukci s horní mostovkou s dolním pasem zalomeného tvaru. Opěry jsou betonové s kamenným obkladem. Viadukt je situován v oblouku o poloměru 300 m o celkové délce 235,7 metrů. Překlenuje údolí, kterým protéká v druhém poli řeka Oslava a v pátém je silnice na Tasov. Převýšení je 113 mm, nivelita stoupá 14,82 promile a je nad řekou Oslavou přibližně 23,6 metrů. První ložisko na straně od stanice je pevné. Na pilířích jsou pak pevná i pohyblivá ložiska. Poslední konstrukce na křižanovské straně má ložisko pohyblivé. Odhadované náklady na realizaci díla ve fázi přípravy dosáhly částky 5 150 tis. korun. Třebaže bylo se stavbou započalo již v září 1940 byl tento viadukt dokončen jako poslední a to až v roce 1953, kdy byla 20. května za pomocí dvou parních lokomotiv řady 464.018 a 464.027 úspěšně provedena zatěžkávací zkouška. Od roku 1943 do roku 1946 byla stavba zastavena. V té době byly však již prakticky hotovy 4 pilíře. Stavba pilířů jakož i celého úseku trati po Fajtův kopec byla zadána stavební firmě Ing. Alois Beneš v Přerově, dodávka ocelových konstrukcí byla zadána První brněnské a královopolské strojírně, později Gottwaldovým závodům n.p. Brno. Tato konstrukce byla smontována na samotném staveništi od ledna do října 1952. Konstrukce v krajních polích byly montovány na lešeních a střední pole na terénu a zvednuty pomocí portálových jeřábů. Práci značně komplikovaly třeskuté mrazy, které v té době v zimním období panovaly. Součásti byly přiváženy již vlakem po nové trati a jeřábem dopravovány k mostu. V listopadu 1952 byly hlavní práce dokončeny. Od doby otevření prošel most dvěma velkými opravami (v roce 1967 a 1985), kdy také došlo k drobným dílčím změnám v konstrukci mostu.

Původní vzhled mostu s plnostěnnými nosníky

Stavba pilířů mostu

Km 27,429

Tento viadukt se nachází v lokalitě „V Potokách“ nedaleko křížení trati s dálnicí D1. Jeho projekt navrhl ing. Arutjunov z projekční kanceláře v Brně v červenci 1940. Rozpočet na výstavbu předpokládal částku 3 100 tis. korun. Jedná se o klenutý přímý viadukt dlouhý 125,5 metrů o desíti polích světlosti 10 metrů. Nivelita stoupá 16,8 promile, největší výška nad terénem je přibližně 25 metrů. Za nosnou konstrukcí byly zvoleny klenby z hrubého řádkového zdiva s kruhovou střednicí. Pilíře a zídky nad klenbami jsou provedeny z betonu, na viditelných plochách s obkladem zdiva. Na výstavbě se začalo pracovat již v roce 1940 a přestože byla kvůli válečným událostem stavba dráhy na tři roky přerušena, byl již do zastavení prací téměř hotov. Přitom právě zde byly práce nejtěžší díky tvrdosti zeminy. Odstřelený kámen kameníci opracovávali na stavbu pilířů. Nezbytnou součástí byla výstavba lešení a bednění, takže velkou práci odvedli tesaři. Přímo u stavby byla postavena i štěrkovna, drtič pro různé drtě a štěrky k míchání betonu. Cement, železo a stavební dřevo na stavbu vozili sedláci z blízkých vesnic koňskými potahy ze starého nádraží. Od doby otevření neprošel viadukt žádnou zásadní změnou. Jen pod ním vyrostla zahrádkářská kolonie.

Plán mostu

Most nedlouho před dokončením

Km 27,720

Jen o pár desítek metrů dál za levotočivým obloukem se nachází poslední velký viadukt. Jeho projekt byl zpracován rovněž v Brně v prosinci 1941. Jedná se o klenutý viadukt v přímém směru na širé trati, který však ještě přibližně do prvního pilíře přechází z oblouku. Jeho celková délka je 155,4 metrů o devíti polích světlosti 15 metrů vyjma krajních, které mají světlost 10 metrů. Nivelita stoupá 16,8 promile, největší výška nad potokem je asi 27 metrů. Ten překonává na svém pátém oblouku, pod sedmým se nachází cesta. Základ pilířů tvoří průběžná vrstva hrubého řádkového zdiva vyztuženého ve stejných vzdálenostech železobetonovými pásy. Jejich obklad tvoří hrubé řádkové zdivo. Horní část mostu s klenutím je tvořena litým betonem. Je zajímavé, že oproti očekávání, bylo po vyhloubení základů třeba u třech pilířů hloubit ještě níže, neboť zkouška základové půdy provedená 7.11.1942 prokázala potřebu důkladnějšího usazení. Stavba tohoto viaduktu začala nejpozději a do zastavení prací v roce 1943 byly zde položeny pouze základy. Intenzivnější práce započaly na jeho stavbě v roce 1946 a v roce 1950 již byl dokončen. Rovněž i zde bylo třeba značné množství dřeva na vybudování rozsáhlého lešení a bednění pro klenutí.

Plán mostu

Počátek stavby mostu