Lokomotivy

Lokomotiva původní řady IVc na točně ve Studenci (1902)

Provoz na lokálce ze Studence do Velkého Meziříčí zajišťovala Společnost státní dráhy (StEG) lokomotivami původní řady IVc. Po zestátnění a vzniku společnosti kaiserlich-königliche Staats-bahnen (kkStB) byly přeznačeny na řadu 195. U Československých státních drah (ČSD) pak dostaly označení 300.4. Zřejmně velmi brzy byly nahrazeny silnějšími stroji původní řady Vc (StEG) později přeznačené na řadu 478 (kkStB), které obdržely označení 400.1. Na lokálce se vystřídala značná část z 23 vyrobených kusů a to čísla 1, 8-15, 18, 19, 22, 23. Původně zřejmě měly jen ruční brzdu a později byla namontována jednoduchá sací brzda pro stroj i vlak. Jediná osobní doprava se na trati skládala jen ze čtyř vozů, někdy byla posílena ještě o jeden vůz, takže jednoduchá vakuová brzda úplně stačila. Teprve asi v roce 1924 (některé prameny uvádějí až rok 1932) byly nahrazeny řadou 178 (kkStB), u ČSD označené jako 422.0. Za zmínku také stojí že v době císařských manévrů v roce 1909 jezdily ve Velkém Meziříčí stroje řady 334.5 pro zvládnutí zvýšené zátěže, přípřeže a postrky. V roce 1935 v době oslav zahájení výstavby lokálky objevila v čele slavnostního ve Velkém Meziříčí lokomotiva řady 401.0. Před válkou, podobně jako na jiných místních drahách byly nasazeny výkonnější stroje československé konstrukce řady 423.0.

Stroj původní řady Vc (později 400.1) v domovské stanici

1. března 1932 byl zaveden na trati motorový provoz, a to "věžáky" řady M 120.4. Doloženo je například provozování stroje M 120.417. Tyto vozy byly posléze nahrazeny řadou M 130.4, které zajišťovaly větší část osobní dopravy ještě počátkem 50. let, kdy je nahradily z výroby spolehlivé motorové vozy M 131.1, mezi jinými např. M 131.105, 29 a 30.

Motorový vůz M 120.417 v Lednici (2014)

Ještě před otevřením úseku na Křižanov došlo k důležité organizační změně. Od května 1951 byla lokálka Studenec – Velké Meziříčí předána i s lokomotivami řady 423.0129 a 423.0130 a motorovými vozy řady M 130.421 a M 130.426 ze správy výtopny Brno pod správu výtopny Jihlava. Avšak vzhledem k pokračující výstavbě úseku do Křižanova bylo třeba park posílit o další lokomotivy, které vozily stavební vlaky, jako například menší stroje 422.087 a 422.102 nebo silnější 524.122. Na slavnostní vlak do Křižanova, kterým byla nově vybudovaná dráha otevřena, však kvůli velké hmotnosti (11 vozů) byla mimořádně nasazena řada 434.2. Pravidelný provoz nákladních a smíšených vlaků na celé trati Studenec-Křižanov zahajovaly stroje 423.060 a 423.0129, ke kterým jako záložní byla přidělena 423.090. Od té doby se zde vystřídaly i jiné lokomotivy této řady výtopny Jihlava.

Lokomotiva řady 423.090 při provozním ošetření

Postupem času však dochází k nárůstu nákladní dopravy. Z tohoto důvodu došlo v roce 1956 ke změně. Do Velkého Meziříčí byla předisponovány silnější pětispřežní stroje 524.148 a 524.149, později ještě 524.105, které ve dvoudenním turnusu nesly tíhu nákladní dopravy. Od roku 1961 mezi Studencem a Křižanovem jezdila samotná 524.147, které pomáhaly stroje 423.090 a 423.0101. Od roku 1964 dochází opět k nárůstu dopravy. Proto tento rok je poslední, kdy se zde řada 423.0 objevila pravidelně. Nahradily ji dříve bohumínské lokomotivy řady 524.128 a 524.187. Podobně jako u řady 423.0 se zde vystřídaly i jiné lokomotivy řady 524.1, které měly v Jihlavě k dispozici. Od platnosti nového grafikonu v roce 1971 dochází k další výměně. Starší stroje řady 524.1 jsou nahrazeny novějšími řady 524.13. Ty byly u personálu velmi oblíbené a díky nízkému vyrobenému počtu byly charakteristické pouze pro tratě jižní Moravy. Jihlavské depo do Velkého Meziříčí začalo nasazovat lokomotivy 524.1307 a 524.1312, posléze se zde objevily i další.

Lokomotiva 524.1312 opouští "nové" velkomeziřičské nádraží

V této době již byla v plném proudu motorizace a parní lokomotivy proto už ve své většině nebyly přistavovány k hlavním opravám a po propadnutí lhůty způsobilosti kotle byly rušeny. Rovněž v této době dochází ke snižování zátěží a tak silnější stroje nebyly potřeba.

Nákladní vlak v čele s 433.002 na mostě "V potokách" (1974) - foto ing. Bauer

Tím se do Meziříčí dostává poslední typ parní lokomotivy a to řada 433.0. K této změně došlo 1. října 1973, kdy dojely stroje 433.030 a 433.038. Zatímco v jiných služebnách jihlavského depa již proběhla motorizace, díky omezené přechodnosti dieselových lokomotiv došlo k poslednímu nasazení stroje 433.022 až 10. 5. 1976. Páru vystřídaly motorové lokomotivy řady T 458.1. Střídaly se tu stroje T 458.1204 a T 458.1190.

První motorová lokomotiva ve Velkém Meziříčí

Již v době odchodu parní trakce bylo pro Meziříčí počítáno s novými silnějšími stroji T 466.0. Kvůli jejich nespolehlivosti k tomu došlo později. Až 22. května 1977 dorazily lokomotivy T 466.0083 a T 466.0084. Od roku 1978 zde již však vystačili pouze s jednou lokomotivou a díky velké poruchovosti je zde 12. května 1980 naposled.

Motorový vůz M 131.1029 na "novém" nádraží (1981)

V roce 1978 také koněčně k náhradě zastaralých "hurvínků" M 131.1 novými motorovými vozy řady M 152.0 a to v počtu 4 kusů a to čísel: 163, 164, 180 a 181, který byl následně nahrazen vozem M 152.0222.

Motorový vůz původního označení M 152.0164 (1999)

Původní vozy M 131.1 však zaskakovaly v případě neschopnosti celou řadu let a naposled byl v pravidelném provozu na naší lokálce jako náhrada vůz M 131.105 ještě v roce 1993 (!).

M 131.105 jako náhrada za turnusový vůz řady 810 (1993)

V nákladní dopravě se po odchodu nespolehlivých strojů T 466.0 na přechodnou dobu se vracejí spolehlivější, avšak slabší T 458.1. Po vyřešení přechodnosti v úseku na staré nádraží se zde 21. srpna 1980 poprvé objevila dosud nejsilnější typ motorové lokomotivy a to T 478.1150. Na místní dráhu byly nasazeny stroje tohoto typu především proto, že v osmdesátých letech zde byly opravdu mimořádné zátěže. Lokomotivu, kterou je třeba zvlášť zmínit, neboť zde byla trvale více jak 10 let, byla T 478.2079.

Jedna z nejlépe udržovaných lokomotiv LD Jihlava-T 478.2079 (1987)

Po roce 1989 však dochází k prudkému poklesu nákladní dopravy, což má za následek návrat řadě T 458.1 v roce 1991 (v té době již nově označované jako řada 721). Tyto spolehlivé a nenáročné stroje zde vydržely dalších několik let.

Lokomotiva 721 199 na odbočce Oslavice (1993)

Počátkem roku 1995 byla snaha nahradit vysloužilé lokomotivy modernější řadou 742, ale záměr se podařilo realizovat pouze krátkodobě. Roční trvání mělo nasazení jednoho z nejmladších typů motorových lokmotiv a to řady 731 v roce 1998.

Stroj 731 042 při odjezdu s manipulačním vlakem z Velkého Meziříčí

Když však bylo třeba vypomoci, vždy byla k dispozici již neopravovaná, avšak stále spolehlivá 721, která zde občas zaskakovala až do roku 2005. Konečně 28.11.1999 do Meziříčí přichází lokomotiva 714 006, která zde spolu s dalšími stroji této řady zajišťovala vozbu nákladní dopravu v úseku na Křižanov až do roku 2007, kdy vzniká společnost ČD Cargo a veškeré stroje řady 714 zůstávají u ČD.

Lokomotiva 714 006 jako Lv vlak do Křižanova

Na trať jsou tak opět nasazeny klasické lokomotivy řady 742 z PJ Havlíčkův Brod, vyjímečně pak střídané řadou 731, popř. 750. Tento stav v nákladní dopravě tu zůstal dodnes. V osobní dopravě zde od 6. listopadu 2012 působí ř. 841 Stadler společně s motorovými vozy řady 810. V letech 2006 až 2009 zde také krátce působily modernizované motorové vozy řady 814, přezdívané Regionova.

Mimořádné nasazení tří motorových vozů 841 opouští žst. Velké Meziříčí

Motorové lokomotivy 742 334 a 208 s Mn vlakem u velkomeziříčské zastávky

Motorový vůz 841 002 s reklamním polepem města Velkého Meziříčí u Oslavice